Kurz improvizace aneb Honza Mrázek jede jako parník

Za mnoho let, jednoho slunného odpoledne předám svým vnoučatům poznatky z tohoto úžasného zážitku, ale to předbíhám, nejdřív se pojďme podívat na to, co se tehdy v našem školním klubu odehrálo.

V pátek 15. října se vyvoleným naskytla jedinečná příležitost, a to účast na kurzu improvizace s absolventem našeho gymplu, bývalým šéfredaktorem Grafomana, muzikantem, studentem DAMU a legendou Honzou Mrázkem.

Na úvod Honzu zajímal náš postoj k improvizaci a k divadlu obecně. Zkoušeli jsme tedy zhodnotit své “herecké“ umění a dramaturgické schopnosti na škále od jednoho konce místnosti k druhému.

Když se Honza dozvěděl o našich dovednostech a názorech, zahráli jsme si pár seznamovacích her a pak jsme přešli na samotnou improvizaci, kterou jsme si procvičili také pomocí her.

Jako první nám Honza představil skvost všech skvostů zvaný Heya. Ptáte se, jaká pravidla to má? No, vlastně žádná a zároveň všechna. Skupina lidí se postaví do kruhu a určí si základní pravidlo – posílá si signál Heya. A zbytek je na improvizaci a spontánnosti hráčů.

Jak jste asi pochopili, Heya nás velmi bavila a hráli jsme ji poměrně dlouho. Na posledních asi patnáct minut jsme si zahráli hru, kterou bychom mohli nazvat Sochy. Zde záleží samozřejmě na improvizaci a hlavně na představivosti hráčů. V této aktivitě vytvoří tři hráči sousoší a hráč, který jej započal, si k sobě vybere druhého a třetího nechají stát v jeho póze. Třetí hráč se rozhodne, co svou pózou představuje a další dva s ním pak vytvoří další sousoší.

Mnoho lidí by se mnou sice asi nesouhlasilo, ale Sochy se mi líbily o dost víc než Heya, protože podle mě dají více prostoru hráčově představivosti než Heya, byť je také zábavná a úžasná.

Na závěr kurzu jsme složili živý obraz našeho gymplu a tím byl celý kurz zakončen.

Na rozdíl od ostatních účastníků kurzu jsem si mohl s Honzou v klidu popovídat u oběda. Řešili jsme politiku, pražské univerzity a mnoho dalších témat. Mohu vám ale zaručit, že Honza je fakt super a moc dobře se s ním povídá.

Nikdy jsem se divadlu ani improvizaci moc nevěnoval, ale myslím, že improvizační aktivity, které nám byly na kurzu představeny, se dají aplikovat i na dětské tábory nebo na jiné mně bližší akce. Zpětně jsem moc rád, že jsem se kurzu mohl zúčastnit, vyzkoušet si všechny ty úžasné hry a seznámit se s Honzou Mrázkem.

Autor: Lukáš Čapek (3.A)
Přečteno: 756x
Vydáno: 15.10.2021



Další články v kategorii

Cena Alexandry Berkové 2021
Soutěživá nabídka pro introvertnější literární duchy
Vymodlené krajské kolo