Očkovací centrum Strakonice a žáci našeho gymnázia

Žáci Gymnázia Strakonice jsou i navzdory svým studijním povinnostem velice aktivní v dobrovolnické činnosti.
Ve spolupráci s vedením nemocnice ve Strakonicích pomáhají v očkovacím centru.

Naši studenti dali dohromady také krátkou reportáž o své dobrovolnické práci:

Proč jsi se rozhodl/a pracovat jako dobrovolník v očkovacím centru?

Linda Z.:Jelikož v době koronové se nemůže skoro nic a mně již chyběl sociální kontakt s okolním světem.

Kačka J.: Ráda trávím svůj volný čas smysluplně.

Vanesa V.: Chtěla jsem pomoci přetíženému zdravotnímu systému a také jsem chtěla opět mezi lidi.

Viktorie B.: Chtěla jsem se zbavit zbytečně nevyužitého volného času a trochu se socializovat.

Jana K.: Chtěla jsem být užitečná a zároveň získat novou zkušenost.

Daří se ti tuto aktivitu sladit se školní výukou?

Linda Z.:Ano, zatím se mi to daří velmi dobře

Kačka J.: Očkování probíhá většinou dvakrát týdně, proto to skloubit lze.

Vanesa V.: Jelikož je dobrovolníků dostatečně, nemusíme tam chodit tak často, aby jsem měla problémy se školou.

Jana K.: Ano, prozatím se neočkuje každý den, a tak se stíháním školy není problém. Navíc většina učitelů je ochotná posunout deadline úkolu v případě, že bych ho časově nezvládala.

Jakou činnost jsi měl/a na starosti?

Linda Z.: Měla jsem na starosti registrování pacientů do systému před očkováním

Kačka J.: Tiskla jsem certifikáty již očkovaným pacientům.

Viktorie B.: Vítala jsem pacienty a vyplňovala s nimi potřebné papíry pro podání očkovací látky.

Co se ti líbí na této dobrovolné činnosti?

Linda Z.:Potkám nové lidi nebo ty, které jsem již znala dávno a jen jsme nebyli ve spojení a naučím se nové věci.

Kačka J.: Líbí se mi, že trochu ulevíme zdravotníkům, protože se nemusí starat o administrativní práci.

Vanesa V.: Být mezi lidmi a třeba si i trochu popovídat. Je moc fajn být konečně mimo mou bublinu počítače, školy a domova.

Viktorie B.: Společnost jiných lidí než jen nejbližší rodiny. Možnost pomoct s tím, co je důležité.

Jana K.: Jsem ráda, že můžu alespoň trošku pomoci překonat koronavirovou pandemii a ne jen sedět se založenýma rukama a čekat. Také jsem velice uvítala možnost sejít se s ostatními dobrovolníky a změnu oproti stereotypnímu sezení doma před počítačem

Co ti přijde na této aktivitě nejnáročnější?

Linda Z.: Nošení roušky 

Kačka J.: Být trpělivý se systémem, do kterého registrujeme pacienty.

Vanesa V.: Souhlasím s nošením roušky. Přeci jen doma jsem si trochu odvykla ji mít na sobě 6 hodin v kuse.

Viktorie B.: Být trpělivý při komunikaci se staršími lidmi a nošení respirátoru.

Jana K.: Rozhodně mít trpělivost se vším, co nemusí fungovat přesně podle plánu. A myslím, že v budoucnu může být náročné zvládat velký nápor lidí.

Dobrovolnice a autorky reportáže: Viktorie Bláhová, Vanesa Vávrová, Tereza Kočová, Linda Zralá, Jana Kozlovská, Kateřina Janochová

Autor: R. Šambazov
Přečteno: 109x
Vydáno: 18.2.2021



Další články v kategorii

Oslavy 100l gymnázia odloženy
PLES ZRUŠEN
Úřední hodiny do 1. března
Studenti Gymnázia Strakonice se potkají se svými učiteli
Šk. jídelna mimo provoz