Mladina jde do pivovaru

Jak je již tradičně na našem gymnáziu zvykem, vyrazili i tentokrát studenti oktávy na dychtivě očekávanou prohlídku strakonického pivovaru. Vyzbrojeni chemickými znalostmi a doklady plnoletosti, sešli se, aby byli panem sládkem Matejem a paní učitelkou Trávníčkovou uvedeni do stavu vyššího porozumění (chemii) a lehké intoxikace.

Naše cesta pivovarem začala, stejně jako cesta ke stvoření piva, ve varně, rozlehlé místnosti obsahující čtyři impozantně vyhlížející kotle. Onen impozantní dojem byl mírně narušen probíhající rekonstrukcí, která ovšem nebránila začátku přednášky. Ta obsahovala popis historie pivovaru, píšící se od roku 1649, do současných prostor přesunutého v roce 1874. Pokračovala přes doby komunismu do devadesátých let, kdy vlastnictví zůstalo, jako jediné v Česku, v rukou města. V tomto období byl také zaznamenán největší výstav (= množství uvařeného a prodaného piva), který se ovšem od té doby zmenšil čtyřikrát, a počet personálu dvakrát. Nebyla opomenuta ani chemická fakta, jelikož to byl samotný důvod naší návštěvy. Takže – chmel žatecký červeňák (hořký po čichu), slad plzeňského typu (sladký na jazyku) a voda (H 2 O, říční) se 10 hodin vaří, z čehož vznikne tzv. mladina, která obsahuje cukr, ne však škrob, což se pozná i díky jodovému testu, který k radosti paní Trávníčkové nebyl žákům oktávy cizí. Podle procentního obsahu cukru po dovaření se také určuje stupňovitost piva (desítka, jedenáctka, dvanáctka). Cukry jsou ovšem nežádoucí, proto se mladina přemístí do spilky, kde se za působení kvasinek fermentuje na alkohol a oxid uhličitý. Jakmile je proces dokončen, pivo se ukládá do ležáckých tanků.

Ke sklepu se i přes téměř nulovou teplotu upínaly naděje návštěvníků, které ještě násobily kelímky v rukou pana sládka. Jelikož by přes hluk strojů a drkotající zuby dívek nebyl žádný výklad slyšet, mohlo se přistoupit přímo ke konzumaci, pardon, degustaci. Navzdory historkám starších studentů nebylo nabízeného moku moc, za hrdiny byli tudíž abstinující. Optimistickým ohýnkem byl v chladu sklepů plný džbánek Klostermanna, který nás čekal na povrchu, kde ještě zbývalo prohlédnout si stáčírnu, která k našemu štěstí byla zrovna v ten den v provozu. Poté už ale opravdu nezbýval žádný čas, takže jsme se museli s nelibostí přesunout do školních lavic k testu z biologie.

Autor: Jakub Šimek, 8.O
Přečteno: 638x
Vydáno: 15.11.2022



Další články v kategorii

C6H12O6 → 2 CH3CH2OH + 2 CO2
Hodina moderní chemie
Student našeho gymnázia bojuje o postup do mezinárodního kola ChO
Exkurze do Pivovaru Strakonice
Chemická exkurze