Karlovarsko (aneb exkurze 3.O za vítězství v Eurorebusu)

30. 5.–1. 6. 2022
Plán byl jednoduchý: sejít se na nádraží, nasednout do vlaku a dojet do Chebu. Jenže…
Stojíme na nádraží, máme naložené auto, od plánovaného srazu už uběhlo 15 minut, ale o jistém účastníkovi naší výpravy nemáme od rána žádné zprávy. Bohužel nám čas nehrál do karet a do vlaku nás nastoupilo o jednoho méně. Následně muselo odjet i doprovodné vozidlo, poslední záchrana našeho postrádaného spolužáka.
Z Chebu nás autobus odvezl do Františkových Lázní, kde jsme si prohlédli město a ochutnali prameny František a Stanislav. Následoval přesun do NPR SOOS, tentokrát pěšky. Po deštivé procházce rezervací jsme se vlakem vrátili do Chebu, viděli chebský Špalíček a na doporučení místního znalce ochutnali výbornou italskou zmrzlinu. Pak začalo pátrání po skautských klubovnách. To ukončil přítel na telefonu, který nás provedl tajnou zkratkou až na místo. Večer se blížil a bylo potřeba připravit večeři, která se nám povedla na výbornou. Před spaním se uskutečnil zápas v rugby, ale pak už všichni padli do postele.
Ráno po snídani se všichni podíleli na úklidu kluboven, poté jsme se naposledy přesunuli na chebské nádraží a vlakem přejeli na zastávku ve městě Loket, odkud už to nebylo daleko na hrad. Prohlídka hradu s expozicí útrpného práva byla zajímavá. Naše cesta pokračovala podél řeky Ohře, kolem Svatošských skal až do obce Doubí, kde jsme se opět ubytovali u místních skautů. Protože nás úterní túra naprosto vyčerpala, byl původní nápad – smočit se v řece – zavržen a zdatní kuchaři z naší třídy začali chystat večeři, po níž se jen zaprášilo. Na závěr dne si pro nás paní učitelka připravila hru s čokoládou, u které se všichni dobře bavili. Poté nastal čas jít spát a připravit se na další náročný den.
I když by člověk očekával, že po úterním výletu nebudeme schopni jediného kroku, my jsme se ráno vzbudili, vydali na vlak, a přestože mapy odhadly délku trasy na zastávku na 27 minut, my ji překonali za čas poloviční. Vlakem jsme pokračovali v naší cestě, která tentokrát vedla do Karlových Varů. Nejprve byla na programu prohlídka muzea Jana Bechera, dále návštěva Vřídla a jeho podzemí a procházka kolonádou až k hotelu Pupp. Odsud nás lanovka vyvezla k rozhledně Diana a motýlímu domu, kde nás fascinovali motýli poletující okolo nás. Klikatá stezka odtud dolů se nám sice moc nezamlouvala, ale za chvíli jsme byli na nádraží a nastupovali do autobusu směrem domů. Ovšem už po cestě nastal problém. Kvůli nabranému zpoždění se nám postupně zkracoval čas na přestup a na plzeňském vlakovém nádraží nám bylo jasné, že vlak do Strakonic nestihneme a budeme muset čekat na další, který jede až za dvě hodiny, a domů se tedy dostaneme okolo deváté hodiny večer. I přes naši sportovní snahu, kdy i nejpomalejší z nás by trhli rekord, jsme viděli jen odjíždějící vlak.
I přes všechny komplikace a puchýře některých z nás se nám výlet líbil a budeme na něj ještě dlouho vzpomínat. Chtěli bychom poděkovat paní učitelce Babkové za čas, který věnovala organizaci exkurze, a za skvělé tři dny, které jsme díky ní mohli strávit společně se třídou.
Zapsala: Ivana Kloudová a Sofie Šťastná

Přečteno: 184x
Vydáno: 15.6.2022



Další články v kategorii

Exkurze třídy 5.O
Picnic Day na gymnáziu
Uzavírka ul. Máchova
Žákovský teodolit
Cykloturistický kurz - septima a 3.B