Náš výměnný program s partnerským gymnáziem v Nabburgu začal v sobotu odpoledne, kdy jsme z autobusu zahlédli skupinu německých studentů, kteří vypadali stejně napjatě jako my. První interakce byly opatrné – všichni se nervózně usmívali a zdravili své výměnné partnery, se kterými sice již navázali kontakt prostřednictvím sociálních sítí, ale nikdo neměl zkušenost s tím, jaké to bude při osobním setkání.
Poté jsme se vydali do školy, kde nás čekalo krátké vzájemné představení, společná večeře, volný čas s našimi protějšky a jazzový koncert studentů partnerské školy Johann-Andreas- Schmeller-Gymnasium. Po jeho skončení jsme se rozjeli do hostitelských rodin, kde jsme se seznámili i s domácím prostředím.
Následující dny měly podobnou strukturu, přesto byl každý z nich svým způsobem jedinečný. Po rozespalých ránech, sdílení zážitků z předchozího dne a cestách autobusem jsme postupně objevovali různé části regionu, který je nám poměrně blízký. Užili jsme si například skluzavku na rozhledně Erlebnisholzkugel, odkud byl výjimečný výhled na Steinberger See. Navštívili jsme také muzea, která nám přiblížila historii Bavorska, vulkanickou činnost v této oblasti i fungování fyzikálních zákonů a optických klamů v praxi.
Prozkoumávali jsme centra měst, obdivovali památky a poznávali novou kulturu. Společně jsme si zahráli bowling a zapojili se do týmové soutěže. Nelze opomenout ani náročný výstup k památníku Walhalla – po zdolání zdánlivě nekonečného množství schodů se nám naskytl nádherný výhled i pohled na impozantní stavbu v klasicistním stylu.
Den ode dne byla atmosféra uvolněnější. Přestali jsme se ostýchat, navazovali jsme konverzace, ptali se a přirozeně komunikovali. K tomu výrazně přispěly i společně strávené večery mimo školní program, kdy jsme měli prostor být sami sebou a budovat nová přátelství. Právě tyto chvíle byly pro mnohé z nás nejcennější a zůstanou dlouho v paměti. Poslední den, ve čtvrtek, ukápla nejedna slza a loučení bylo o to těžší. Na začátku programu mnozí z nás nevěděli, co očekávat, nikdo však netušil, jak silná pouta se vytvoří a jak hluboké vzpomínky si odvezeme.
Tento výměnný pobyt nám dal mnoho – především odvahu a nová přátelství. Už nyní se těšíme na návštěvu našich německých protějšků, která proběhne za necelé dva měsíce, v červnu.
Děkujeme pedagogickému doprovodu, paní Slancové a paní Hlouchové, stejně jako německým vyučujícím, kteří nás po celou dobu provázeli. Velmi si jejich podpory vážíme. Lenka Vojtová, sexta
Přečteno: 27x
Vydáno: 24.4.2026
