Tento rok byla od 10. do 12. 11. pořádána 13. regionální konference Evropského parlamentu mládeže (European Youth Parliament, www.eyp.cz) v Plzni. Jedná se o konferenci vytvořenou studenty pro studenty, ve které se vše odehrává výhradně v anglickém jazyce. Z Gymnázia Strakonice byla navštívena čtyřmi studentkami – Magdalénou Švecovou a Kateřinou Slavíčkovou ze 3.C, Karolínou Bejčkovou ze 3.A a Viktorií Macákovou ze sexty.
Hned po příjezdu na plzeňské hlavní nádraží nás čekala krátká dvoukilometrová procházka s kufry, která nás zavedla k internátu, kde jsme měli ubytování. Poté následoval General Teambuilding, při němž se venku sešli všichni delegáti a pořadatelé konference, aby na sebe z plných plic křičeli Allele (pokřik, při kterém opakujete stále podivnější slova za zvyšující se hlasitosti) či hráli kámen, nůžky, papír.
Poté jsme byli rozděleni do svých komisí, konečně se seznámili s ostatními členy a pokračovali v teambuildingu, tentokrát v prostorech SPŠE Plzeň, nyní už ale v menších skupinách. Tak jsme strávili zbytek odpoledne a večer jsme se přesunuli na Západočeskou univerzitu, kde se konala Opening Ceremony, kterou byla konference oficiálně zahájena.
Následovala Eurovillage, na kterou si delegace z každé školy připravila jídlo z jim přiřazené země. Naší zemí bylo Maďarsko, takže jste u nás mohli najít například dödölle, koláčové sušenky nebo beigli. Unavení po dlouhém dni jsme se přesunuli zpět na internát.
Druhý den nás čekala práce v komisích, při které jsme probírali naše témata, diskutovali o problémech s nimi spojenými a možnostech, jak by bylo možné dané problémy vyřešit. U studentů strakonického gymnázia to byly problémy se světelným znečištěním, psychologickými riziky práce pod velkým stresem, projevy nenávisti vůči novinářům a politickou situací v oblasti Sahelu.
Po dnu plném vytváření našich rezolucí nás večer čekala rozlučková párty. K ní nás opět dovedla „krátká procházka“, tentokrát ještě o něco delší, naštěstí ale už bez zavazadel. Tématem párty byla osmdesátá léta, takže naše pokusy o zařazení oblečení do této dekády byly alespoň krásně barevné. Kolem půl dvanácté jsme vyrazili na cestu zpět, takže na internát jsme se dostali asi v půl jedné. Po večerních přípravách na následující den a balení šla většina z nás spát kolem druhé hodiny noční.
Poslední den začal brzkým vstáváním a pokračoval snídaní, kde jsme se pokusili zachránit náš spánkový deficit kofeinem. Od 8:30 do 17:15 se potom konalo valné shromáždění (General Assembly), kde každá komise představila svou rezoluci, o které se poté debatovalo a hlasovalo.
Jako poslední už přišly jen projevy od prezidenta a pořadatelů této konference, vyslechnutí české a evropské hymny a samozřejmě i neoficiální hymny EYP, písně Imagine od Johna Lennona, po které už následovala jen srdceryvná rozloučení s novými i starými přáteli a cesta zpět na plzeňské nádraží.
Zda některá z nás postoupí na národní zasedání, se dozvíme až ke konci prosince. Každopádně již nyní můžeme říci, že z této konference jsme si určitě odnesly nové zkušenosti, procvičily jsme si angličtinu, poznaly nové přátele a rozšířily si obzory.
Autor: Karolína Bejčková, 3.A.
Přečteno: 224x
Vydáno: 12.11.2023
