Díky firmě pana Průši, známé nejen prodejem 3D tiskáren, máme ve škole novou 3D tiskárnu a naše třída 3.O získala i zkušenosti s vývojem nového „zařízení“. Dlouho jsme vymýšleli, co bychom mohli společně pomocí této tiskárny vytvořit a Průšovi do projektu popsat. Nakonec se polovina třídy pod vedením p. Babkové rozhodla pro žákovský teodolit. Geodeti by se nám asi vysmáli, ale pro naše školní měření úhlu vodorovně a zároveň i svisle to jistě stačí.
Zpočátku jsme nevěřili, že to opravdu můžeme dokázat. … Co? Zastat práci oddělení inovace, vývoje i výroby. Tedy vymýšlet, jak přístroj funguje, z čeho se skládá, jaké rozměry musí mít jeho jednotlivé díly, aby do sebe zapadly, a nakonec ho i na tiskárně vyrobit. Pochopitelně se v průběhu práce vyskytly drobné problémy, ale našla se i vylepšení, takže se díly překreslovaly, rozměry přepočítávaly a práce na prvním „prototypu“ se, jak už to tak bývá, prodlužovala. Žáci si s programem na kreslení návrhu pro 3D tisk (TinkerCad) rozuměli. I technické problémy, které se vyskytly s čárkami na úhlové stupnici, jsme dokázali překonat. Díky programovacím znalostem Matěje Bláhy jsme dostali na dva prázdné díly nejen plnou 360° stupnici i s čísly, ale i stupnici podobnou té, jakou všichni znají ze školního úhloměru, takže se díly mohly připravit k tisku. Bylo nutné nastavit, kolik výplně budou díly mít, pro některé správně seřídit podpěry, aby se hezky vytiskly i jejich převisy. A jak to tak u vývoje bývá, po prvním tisku přišly nápady na vylepšení, a tak se upravovalo, předělávalo a tisklo znovu.
A výsledek? Dvojbarevný plně funkční žákovský teodolit, který na internetu prodávají za tisíce, jsme si sami dokázali navrhnout a vytisknout za pár korun. A hlavně jsme získali zkušenosti, jak se dá ve firmě od dobrého nápadu a v podstatě z ničeho dojít až k hotovému výrobku.
Autor: Mgr. Petra Babková
Přečteno: 769x
Vydáno: 15.6.2022
