Ve dnech 3.–5. března mi Evropský parlament mládeže (EYP) Řecko dal jedinečnou možnost letět do řeckého města Piraeus na mezinárodní konferenční školení Officials (lidé, kteří mají na starosti EYP akci z hlediska akademického, organizačního a mediálního), abych tak mohla pokračovat ve své EYP cestě. Kdo by takovou příležitost promrhal? Bohužel se sešlo v jeden termín více akcí, takže jsem se kvůli této konferenci musela rozloučit s exkurzí do Bruselu & Londýna a zároveň i vlastním (posunutým) lyžařským kurzem.
Do Řecka jsem se musela dopravit už o den dříve, abych vše stihla. Alespoň jsem si tak mohla prohlédnout krásy města – přístav světového významu s více zajímavostmi, než by člověk stihl zvládnout za 4 dny, které jsem tam dohromady strávila. První den jsme se všichni sešli u Dimotiko theatro (Městské divadlo) na teambuilding – hráli jsme mimo jiné i staré známé "Yo, my name is Joe!" nebo Cat and Mouse. Po úspěšném seznámení s účastníky jsme vyrazili směr hotel, kde už na nás čekaly přípravy na první ze dvou společenských akcí. Zjistila jsem, že mezi účastníky nechybí Poláci, Rumuni, Francouzi, Irové, Britové a – asi očekávaně – hodně Řeků a já, jako jediná Češka. S prvním teambuildingovým dnem za sebou se v den druhý vrháme na školicí moduly – samotnou náplň akce. Já sama jsem měla všechny moduly zaměřené na akademickou oblast chairingu (chairperson = osoba, která „vede“ celou komisi na EYP akcích), ale řada lidí si ze všech kategorií (mediální, organizační, akademické a dalších) vytvořila nádherný mix. S mnoha přestávkami mezi jednotlivými moduly se připravujeme na dlouze očekávanou Eurovillage a Trivia Night, kde se jedna ze soutěžních otázek shodou okolností týkala České republiky. Po půlhodinovém tancování se všemi, kteří se (někdy i omylem) připletli až moc blízko k parketu, se vracíme zpět do hotelu a připravujeme se na druhou společenskou akci. Tentokrát do restaurace, kde nejen žije hodně koček, ale hlavně tam servírují česká jídla, takže bylo mnoho prostoru představit většinově řeckému složení účastníků češtinu a zároveň naši kulturu.
Třetím dnem už započíná takzvaná „delegátská únava“, kterou ovšem můžete pociťovat, i když na akci nejste jako delegát. V podstatě to znamená, že fungujete na 2 hodinách čistého spánku a pracujete víc, než byste chtěli nebo mohli. Začali jsme, stejně jako druhý den, moduly, doopravdy jsme si vyzkoušeli, jaké je to být v kůži Officials, což pokládám za klíčové. Jako poslední před naší Closing ceremony jsme měli možnost navštívit Workshop event, kde jsme slyšeli mluvit experty ze svého okruhu na nejrůznější témata (body language, sociální sítě, nakládání s plasty v Řecku, selhání a chyby).
Po každé úžasně prožité akci nastává, jak to tak bývá, i její konec, s čímž se ale nikdo z nás nechtěl smířit. Objevily se slzy smutku i radosti zároveň. Je neuvěřitelné, jak moc se s někým skamarádíte za pouhé 3 dny, což je pro mě osobně právě ta nejlepší část EYP. Na oficiální zakončení Piraeus '23 jsme se všichni – jako vždy – chytili v kroužku za ruce a zpívali neoficitální hymnu EYP, Imagine od Johna Lennona.
Ještě před odjezdem na letiště a návratem domů jsme si s kamarády z akce vyšli na pravou řeckou večeři, kde jsme probrali úplně vše, od prožitků z akce až po naše soukromá tajemství a zážitky. Následovala další série smutného objímání a loučení se, po které už jsem bohužel musela odjet na letiště. Po dlouhém spánkovém deficitu jsem po návratu druhý den doma prospala více než 20 hodin, což pro mě rozhodně byl důkaz, že jsem veškerý čas na konferenci využila na maximum a že to všechno šlo skvěle, nejlépe, jak mohlo.
Mé velké díky patří Anouk (FR), Konstantinovi, Kontsetě a Konstantině (GR), Jackovi (1. p. Jacek, PL), Aisling (IE), Alexovi a Raduovi (1.p Radu, RO) a mnoha dalším, se kterými jsem navázala pouto, na které nikdy nezapomenu. Děkuji vám, že vaším přispěním byl Piraeus '23 nádhernou zkušeností, a jak v EYP rádi říkame: „See you somewhere in Europe!“
Nakonec bych chtěla velmi poděkovat paní učitelce Jansové, panu řediteli a Nadačnímu fondu Gymnázia Strakonice za podporu, kterou mi poskytli. Přece jen cestovat do Řecka samostatně, bez ostatních českých delegátů, není jednoduché, a proto si této podpory opravdu vážím.
Autor: Magda Tuháčková, kvinta
Přečteno: 524x
Vydáno: 5.3.2023
