První do rubriky vstupuje paní profesorka Kubelková, která svolila k dnešnímu rozhovoru.

Do českých luhů a hájů aneb Za jazykem českým napoprvé

Lenka Kubelková
Profesorka českého jazyka a hudební výchovy působí na gymnáziu již osmnáctým rokem. Navštěvovala Základní školu Poděbradova ve Strakonicích, studovala na zdejším gymnáziu a následně na vysoké škole – Karlově univerzitě v Praze. Počátky její učitelské kariéry začínaly na ZŠ v Katovicích. Společně s profesorem Kosem vytvořila tři divadelní hry na poli gymnázia, a také je členkou folk-rockové skupiny No nasdar.

Studentská léta
Každého jistě zajímá, jaká jste byla studentka? Svědomitá?
Klasická šprtka, která neponechávala nic náhodě.

Předměty ve škole, který byl pro Vás nejlepší a který naopak nejhorší?
Nejraději jsem měla asi literaturu, ale vůbec mi nevadila ani matematika, biologie či dějepis. Na ostří nože jsem ale byla s tělesnou výchovou.

Proč právě s tělesnou výchovou? Přece bývá pro většinu hodinou odreagování.
Bude to asi tím, že jsem neuměla běhat a kromě toho jsem neměla v oblibě ani jiné disciplíny atletiky nebo gymnastiky, které mi prostě také moc nešly. Tuhle averzi mám už od základní školy, protože mezi dětmi se nejvíc cení pohybové schopnosti, a kdo je nemá, je tak zvaně v dětském kolektivu odepsaný.

Podváděla jste někdy při testu?
Ano, jedinkrát v životě, kdy jsem použila tahák při testu z literatury (směje se).

Byla jste přitom nějak nervózní, rozklepaná?
To vůbec ne, ale stejně mi to nebylo nijak platné. Dostala jsem kuli. Prostě jsem nebyla tahákový typ.

Napadlo Vás někdy jít za školu?
Nikdy.

Vidíte nějaký rozdíl mezi studenty dnešními a těmi dřívějšími? Byli horší, nebo spíše lepší?
To se nedá říci, jak v čem samozřejmě, ale podstata studenta se nemění. Osobně si myslím, že po věky jsou studenti stejní.
Povolání

Zmínila jste se, že jako většina dětí jste si své povolání vybrala až na střední škole, měla jste však nějaký sen, čím se stát?
To ani ne. Opravdu jsem na základní škole nad ničím takovým neuvažovala, leda že budu dělat se zvířaty v zoologické zahradě.

Kdybyste měla možnost změnit své povolání, udělala byste to?
Po zkušenostech, které mám, už bych si asi vybrala něco jiného. Ale to opravdu neznamená, že by se mi v jiném zaměstnání líbilo víc.

Pravdou je, že pedagogika jako taková musí být asi hodně psychicky náročná, že?
Ano, to opravdu je. Učitelování se na člověku hodně podepisuje. Kantor jinak přemýšlí a jedná, mozek je brzy unavený. Navíc ačkoli se bez vzdělání, a tudíž i učitelů, společnost neobejde, přesto není učitelství přijímáno na stejné úrovni jako jiná zaměstnání.

Pikantnější otázečka, myslíte si, že jste dobrá učitelka?
To musí soudit jiní…těžko může člověk sám sebe hodnotit. Ledaže bych učila sama sebe.

Máte nějaký vtipný zážitek z učitelského života, z kterého se Vám vždy udělá dobře, když si ho vybavíte?
Narážíš spíš na trapas :-). Vzpomínám si na jednu tragikomickou situaci, kdy jsem odcházela z kabinetu na chodbu, zaklepala jsem na dveře a čekala. Pár vteřin uplynulo, než mi došlo, že vlastně vycházím z vlastního kabinetu a nikdo mi neřekne: Dále. (směje se).

Záliby

Co děláte ve volném čase?
Čtu, pletu, rejpu se v zahrádce, kytičky, kočičky, zpívat a hrát…a také společenské hry.

Máte mnoho zálib, dají se vůbec stíhat?
Když člověk chce, stihne i nemožné. Jak se říká, je třeba hledat způsoby, aby to šlo, ne důvody, proč to nejde.

Sportujete?
Ráda plavu a na kole jezdím, když mám nějaký cíl. Jen tak jezdit mě nebaví.

Ráda čtete, máte nějaký oblíbený žánr?
Všechny, žádnému nedávám přednost. Záleží na náladě a chuti.

Nějaký oblíbený autor?
Ano, mám takového uklidňujícího autora, když potřebuji od všeho oddechnout. Durella.

Víme o Vás také, že máte i vlastní kapelu No nasdar, jak vůbec vznikla?
Začala jsem nejdřív skládat písničky, potom hledat lidi, kterým se líbí a chtěli by je se mnou hrát. A tak to asi před třinácti lety začalo.

Co znamená ten název?
Normálně nadšené sdružení amatérů.

Jaký žánr hrajete?
Těžko říct. Když jsem říkala, že folk, jeden známý mi řekl: „A jéje, kotlíkáři.“ Takže říkám spíš folk-rock, jazz-rock…

Plánujete vydat nějakou novou desku?
Jakmile bude dostatek písniček, nikdo nás nezastaví.

Divadelní kusy

Chodíte do divadla, která hra Vás v poslední době zaujala?
Řada her, například hra s B. Hrzánovou – Hrdý Budžes.

Kromě toho i sama hry píšete, jestli se nemýlím, vznikly z Vašeho pera již dvě hry. Jak Vás napadla ta poslední?
Dokonce už tři, které byly realizované. Jak to člověka napadne? Neumím odpovědět, někdy to prostě přijde a nedopadne to. Někdy nevěřím, že to dokončím, a ono to vyjde :-).

Kde jste brala inspiraci?
Lidi kolem mě jsou mojí inspirací. Ve vsi jsem strávila své dětství a vazby k ní cítím dodnes.

Spolupracujete ráda s panem profesorem Kosem?
Ano. Myslím si, že až on řekne dost, na gymnáziu skončí divadlo.

Plánujete s ním vytvořit další hru, anebo zkusíte něco na vlastní pěst?
Na vlastní pěst určitě ne, nejsem sebevrah. V tomhle směru se nedá nic plánovat, buď člověk bude mít chuť a energii něco vytvářet, nebo ne. Vynutit se v tomto ohledu nic nedá.

Ostatní

Co naopak nemáte v oblibě?
Toho je tolik, že bychom tu pobyli až do večera.

Jakou vlastnost na člověku nemusíte?
Zarputilou blbost. Přílišné sebevědomí. Netoleranci k omylům nebo slabostem druhých.

Nějaká neoblíbené jídlo?
Já jsem vcelku všežravec, ale haši a jitrnice mít nemusim.

Umíte uznat vlastní chybu a omyl?
Myslím si, že ano. Někdy nahlas, někdy v duchu, ale vždycky se za to řádně vypeskuju.

Máte nějaké heslo, kterým se ve svém životě řídíte?
Věkem se moje kréda mění. Momentálně se snažím neubližovat svému okolí a žít tak, abych se za to jednou nemusela stydět.

Budoucnost a přání

Jakou vidíte budoucnost našeho gymnázia?
Určitě růžovou, pokud tedy bude stát.

Co byste popřála škole a k jejímu výročí?
Aby se vrátila ke starému dobrému oslovení všech kantorů – pane profesore či paní profesorko. Vzniklo a bylo zaregistrováno už v 19. století, dokonce se o to zasloužil strakonický rodák. Nemohu pochopit, že na všech ostatních gymnáziích toto oslovení v pohodě funguje kromě naší školy a považuji jeho odstranění za bezduché populistické gesto.

(Těžko říci)

Hudba, nebo knihy?
Obojí.

Káva, nebo čaj?
To samé.

Klasika, nebo moderna?
Jak v čem.

Královna, nebo princezna?
Těžko říct, princezny jsou hezčí a naivnější, královny moudřejší, zase to bývají mrchy.

Jing, nebo jang?
Neoddělitelné.

Studentské názory

Jaký je Váš názor na paní profesorku Kubelkovou? Myslíte si, že je to dobrá učitelka?

„Když tedy pominu její náladovost,“ odpovídá na moji otázku studentka třetího ročníku, „tak musím uznat, že je to dobrá učitelka. Už jen v tom ze nám tupě nediktuje poznámky, ale vypráví si a vypráví, a přitom nás učí. Věřím, že má hodně zkušeností a určitě ví, jak nás připravit na maturitu.“

„Ano, i já si to myslím, hodiny s paní profesorkou Kubelkovou měly náboj a nikdy sem se příliš nenudil," zaznělo z úst od bývalého studenta gymnázia.

„Nedokážu posoudit, protože mě učí jenom na hudebku, při které se většinou nenudíme…a proto mi připadá v pohodě, ač někdy je trochu víc přísná. Řekla bych, že patří k těm lepším učitelům,“ odpovídá studentka prvního ročníku.

KVÍZ aneb všeobecnost nade vše
Kdy a kde byl upálen Mistr Jan Hus?
Byl upálen v Kostnici a myslím, že roku 1415.
Správně: 6. 7. 1415, Kostnice

Které zvíře má latinský název Vulpes vulpes?
Nejsem si jistá, buď to liška, nebo vlk. Spíš vlk.
Správně: Liška obecná.

Jaké zemi se říká, že je to žebrák na zlatém trůně?
Tak to opravdu nevím, možná Peru.
Správně: Bolívie.

Anglické slovo „murder“ česky znamená?
To by mohlo mít něco společného s mordem, takže asi vražda.
Správně: Vražda.

Kdo napsal Spalovače mrtvol?
Ladislav Fuks.
Správně: Ladislav Fuks.

Jaký vztah vyjadřuje Ohmův zákon?
To přesně nevím, ale má to něco společného s elektřinou.
Správně: Týká se vztahu mezi elektrickým proudem, odporem a napětím.

K čemu slouží na počítačové klávesnici tlačítko CAPS LOCK?
K psaní velkých písmen.
Správně: K psaní velkých písmen.

Bonus
Týmový míčový sport, z USA, obdélníkové hřiště, muži i ženy, síť, 2x6 hráčů v poli, i pláž
Volejbal.
Správně: Volejbal.

Děkuji paní profesorce Kubelkové za rozhovor. 
Josef Němec, 3.C