Psaly se listopadové dny a my se začali zabývat myšlenkou, jak uchopíme téma letošního Reprezentačního plesu. Vzhledem k tomu, že jsme velcí fanoušci Stardance a letošní ročník oslovil z mnoha důvodů i do té doby neoslovené, volba byla jasná.

Od začátku byl samozřejmostí charitativní princip plesu, tedy spolupráce s Dětským centrem ve Strakonicích pod vedením Mgr. Martina Karase.

Musím upřímně říci, že nám bylo velkou ctí moci pomoci a zároveň se u toho pobavit, potažmo vzbudit v nás i v ostatních milé a snad i nezapomenutelné zážitky.

Nemohli bychom o šeku pro Dětské centrum uvažovat, kdyby nám nevyšel vstříc spolupořadatel – Městské kulturní středisko Strakonice. Rádi bychom ještě jednou poděkovali za velmi vstřícné podmínky k uspořádání plesu. Všem hostům večera včetně Jana Ondera a Lucie Hunčárové, tanečníkům z řad studentstva, skvělým moderátorům Iloně Mrázové a Vítu Malotovi, fotografům, kameramanům, malířům, redaktorům speciálního čísla studentského časopisu Grafoman bylo poděkováno mockrát, ovšem já cítím jako prioritu poděkovat hlavně odvážným protagonistům z řad mých kolegů.

Co se tanečníků týče, zpočátku byly naše kroky poněkud nejisté, ale zkoušky pod vedením naší kamarádky a kolegyně Mgr. Moniky Bendlové byly ve znamení odzbrojujícího úsměvu, vtipu, špetky napomínání (prý jsme byli horší než děti – těžko uvěřit) a krásného pocitu i z malých pokroků. Postupně jsme se stávali odvážnějšími a přesvědčenějšími, že nás tréma nepokoří. Pokořila, ale doufám, že to nebylo zaznamenáno.

Neméně heroický počin se odehrál o půlnoci na pódiu, kde se pět statečných postavilo k mikrofonům a naživo zpěvem doprovodili ochotníky z řad maturující 4.A spolu - podle mého názoru největší hvězdou večera – s RNDr. Vojtěchem Žílou. Profesionální výstup zpěváků mnoha divákům unikl paradoxně díky jejich pěvecké suverenitě a dokonalé interpretaci, zvláště pak sólistů Mgr. Margarety Brabcové a Mgr. Miroslava Žitného.

Ples by nebyl býval uveden vkusným promo materiálem bez značné výpomoci Mgr. Františka Hajdekra – mj. zpěváka i tanečníka v jedné osobě. Stejně tak administrativní zázemí pod taktovkou Mgr. Libuše Přibylové hrálo první housle, které byly svou důležitostí v orchestru zvaném „Reprezentační ples Gymnázia“ nenahraditelné.

V tuto chvíli doznívají naše emoce, blednou ruměnce ve tvářích z velmi milých pochvalných reakcí, ale co nikdy nezmizí, jsou zážitky, kterých jsme všichni zúčastnění plni včetně hřejivého pocitu, že bylo pomoženo potřebným. Snad mohu tak mluvit i o vás…

Zuzana Kostková